EN
ZPĚTNež se pustíme do konkrétních tipů a zkušeností, můžeš krátce představit svou práci?
Mám na starosti převážně obchod. Sháním zakázky, komunikuji se zákazníky, analyzuji jejich potřeby a snažím se pro ně najít vhodné řešení. U nás je to dost specifické, protože nenabízíme žádný konkrétní produkt. Díky tomu, že děláme software na míru, je každý zákazník jiný a žádné dva projekty nejsou stejné. Vedle toho se věnuji také project managementu a marketingu.
Jaký je tvůj postup, když dostaneš poptávku?
Tak zaprvé mám samozřejmě radost. (smích) Když nás zákazník osloví sám, znamená to, že marketingové oddělení dělá dobře svoji práci a my v obchodu nemusíme vymýšlet, jak firmy oslovit. Hlavní je co nejrychleji zareagovat a hned zákazníkovi zavolat nebo napsat. Poté si domluvíme schůzku. Pokud zákazník předem ví, co přesně požaduje, nejprve si vše projdu a teprve poté se sejdeme. Cílem je zjistit, jaké jsou potřeby a přání klienta. Už po první schůzce dovedu odhadnout celkovou cenu, ale přesné nacenění obvykle vyžaduje podrobnější analýzu. Když se se zákazníkem dohodneme, přijde na scénu analytik, který projekt zpracuje a připraví prototyp. Pak už je to na vývojářích. Celý postup vývoje podrobně popisujeme na webu.
V jakých cenových hladinách se zakázky pohybují?
To je hodně různorodé. Jak už jsem říkal, naše firma nenabízí konkrétní produkt, vše vyvíjíme na míru. Je velký rozdíl mezi cenou vývoje webových stránek a tím, kolik stojí robustní aplikace. Ty nejjednodušší webové stránky klienta přijdou na pár desítek tisíc korun, ale obvykle je to výrazně více, protože klienti dnes chtějí perfektní UX a design na míru, bezchybný provoz i propojení s dalšími daty či systémy. U aplikace zase záleží, zda se jedná o mobilní, desktopovou, nebo webovou aplikaci. Jde ale hlavně o to, kolik funkcí klient ve své aplikaci požaduje.
Co by měl tedy člověk vědět, když poptává aplikaci? Odkud začít?
Měl by vědět, co chce. Ideální je si strukturovat myšlenky v hlavě a nápad pak sepsat. V případě potřeby je samozřejmě možné vše probrat s některým z našich analytiků. Taky je důležité promyslet, jakým způsobem bude aplikace vydělávat. I s tím klientům pomáháme. Vždy je nutné zajistit výdělečnost aplikace.
Jak vůbec poznat, že firemní infrastruktura je zralá na upgrade a vývoj nové aplikace?
Lze to poznat ve chvíli, kdy má člověk pocit, že mu už současný systém nestačí. Vysoké množství uživatelů, nízká rychlost, není kompatibilní s jiným, novějším systémem… Pak je rozhodně čas na změnu.
Můžeš zmínit nejčastější chyby, se kterými se u softwarových projektů setkáváš?
Asi jen to, o čem jsem už mluvil – když si člověk nepromyslí podrobnosti ohledně všech funkcí aplikace a nezváží její monetizaci.
Jaké typy projektů nejčastěji řešíš?
I v tom je to u nás hodně různorodé. Existuje spousta firem, které dělají custom vývoj a soustředí se třeba jen na finanční trh nebo tak. My se ale takhle nijak nevyhraňujeme, což si myslím, že je dobře. Vyhovíme tak každému zákazníkovi a myslím si, že je to tak zajímavější i pro naší práci vývojářů. Pořád se učí, pořád se musí posouvat.
A ty sám ses učil programovat?
Ne, to ne. Přemýšlel jsem o tom, ale já to pro svou práci nepotřebuji, a navíc na to nemám čas. 70 % lidí, se kterými jdu na schůzku, nejsou programátoři. A často se stává, že jim úplně spadne kámen ze srdce, že já taky nejsem programátor, a můžeme se o zakázce bavit uživatelsky. Takže si nemyslím, že by mi programování nějak zvlášť chybělo – stačí se dobře orientovat v možnostech a procesu vývoje.
Jak složité je pochopit představu klienta a předat ji vývojáři? Dá se tohle vůbec nějakým způsobem trénovat?
Trénovat se dá podle mě všechno, ale u tohohle je asi jediným způsobem praxe. Každá schůzka se počítá a získávám na ní nové zkušenosti. A jak složité je pochopit představu klienta? To se nedá říct, protože každý klient je úplně jiný. A předání vývojáři jsem řešil dříve, teď to dělají analytici, kteří zakázku rozeberou a pak předají dál.
Získávat zakázky ti v každém případě nedělá problém. Za 5 let tvého působení v MEMOS Software se zdvojnásobil obrat společnosti. Jaká byla tvoje nejtěžší vyhraná zakázka?
Mám dvě zakázky, které pro mě mají největší význam. Ta první byla pro Poslaneckou sněmovnu. Je to velký projekt na čtyři roky a cesta k vítězství ve výběrovém řízení byla složitá. Bylo tam hodně papírování a tak. Byl jsem z toho docela unavený, ale říkal jsem si, že to dotáhnu. A povedlo se.
A ta druhá?
To bylo pro ROPID. Tam jsme taky museli projít přes výběrové řízení. Vyskytly se tam různé komplikace, ale nakonec jsme zakázku získali. Jedná se o systém pro službu bezbariérové dopravy, ve kterém bude celý dispečink, plánování tras a podobně. Součástí bude i mobilní aplikace pro řidiče, kteří v ní najdou seznam jízd a všechno, co k tomu potřebují. Je to fakt poměrně velký projekt.
To zní dobře. Co je podle tebe klíčem k úspěchu?
Obecně si myslím, že se člověk musí pořád rozvíjet a učit se novým věcem. Já teď každý den poslouchám podcasty. To je fajn, protože tam slyšíš člověka, který má stejné problémy a zase to třeba řeší trošku jinak. Prostě se pořád musíš udržovat, aby ti neujel vlak. Co platilo před pěti lety vůbec nemusí platit teď. Třeba covid s tím hodně zamával. Dřív se nestávalo, že bych na první schůzku se zákazníkem nepřijel, ale jen si s ním volal přes Teams.
Co na ten přechod do online světa říkáš? Vyhovuje ti to?
V něčem ano, v něčem ne. Rozdíl mezi osobní a online schůzkou je dost velký. Obchod je o emocích, takže určitě preferuji tu osobní. Na druhou stranu mi call přes Teams ušetří dost času a stihnu toho potom víc. Byly i projekty, kdy jsem se s klientem ani jednou neviděl osobně. Není to špatné, ale radši mám ty osobní setkání. Nakonec je to stejně na zákazníkovi, já nabízím obě možnosti.
