EN
ZPĚTTechnologie zase jednou předbíhají společenské normy. Tentokrát nejde o střelný prach ani prsní implantáty, ale o chování při práci z domova. Aniž si to uvědomujeme, dokáže náš neztlumený mikrofon napáchat stejnou škodu.
Když celé odpoledne pracujeme sami, těžko někoho urazíme špinavým tričkem. Největší ostudu si proto schováváme na online schůzky, ideálně ty důležité s novým zákazníkem. Ano, chybovat je lidské, ale kdybychom se nad tím trochu zamysleli, internet by se stal určitě lepším místem. Takhle by mohl vypadat náš kodex.
Zásady dobrého kolegy na home office
Pokud nejsem zrovna po operaci nosu, měl bych si zapnout kameru. Jasně, ztratím tři minuty tím, že si vezmu čistou košili, ale ostatní ocení, že nemluví s prázdnou obrazovkou. (Nebojte, není to módní přehlídka, ale pracovní meeting.)
Když už jsme u toho – nepotřebuji zrovna svatební oblek, ale ani moje pyžamo moc parády neudělá. Určitě je hodně pohodlné, ale klient (ani nikdo jiný na světě) z něj nebude mít radost.
Teď, když mám zapnutou košili i kameru, si musím uvědomit, že to, co během meetingu dělám, je obvykle vidět jen od prsou nahoru. Když například zuřivě protřepávám plechovku, může to vypadat úplně jinak.
I přes to, co jsme si právě řekli, si pro jistotu vezmu kalhoty. Může se stát, že se budu muset zvednout, a potom mi to bude hodně líto.
Jak si obvykle představujeme home office…
Nebudu si neustále hrát s telefonem. Nemusí každý vědět, že mě skóre v Hearthstone zajímá víc než jeho názor.
Je veliká legrace, nastavit si pozadí na pláži i obličej štěněte s kloboukem, ale všechnu tuhle radost si schovám jen pro své nejbližší.
Pokud mi doma řve dítě, pes nebo manžel(ka), udělám všechno pro to, abych byl jinde. Když vybírám místnost, pamatuji na to, že jsou místa, která uvádějí ostatní do rozpaků. (Nepsal bych to, ale už jsem zažil call z vany a jednou si mě někdo vzal záchod.)
Rozmyslím si, kdy je dobré mluvit a kdy mlčet. Je to samozřejmě náročná disciplína, ale nemusím se vyjadřovat ke všemu. Naopak pokud něco řeším během callu a čeká se na mě, je dobré to zmínit. Ono takové “ano, koukám na to” nebo “vydržte, zapíšu si to” je lepší, než když si polovina lidí myslí, že jste šli zkontrolovat Facebook.
Ne každý call je čiročirá zábava. Předtím, než začnu kritizovat jeho obsah, délku nebo účastníky, si ale vypnu mikrofon a ujistím se o tom pomocí odpovídající ikony.
Mikrofon si naopak zapnu dřív, než povedu pětiminutový proslov, kterého si nikdo nevšímá. Pokud lidé stále mluví a tváří se, jako by mě neslyšeli, nejspíš to tak bude.
Když sdílím obrazovku, dám si záležet, abych předtím povypínal cokoliv od netradiční seznamky až po recept na špagety s uherákem. Nemusí každý vědět, že nemám vkus.
Jak to někdy vypadá.
Vymlouvat se na zácpu je vhodnější, když přijdu pozdě do kanceláře. Na online schůzce se snažím být včas a když už se připojím o čtvrt hodiny později, schovám své čerstvě připravené cappuccino stranou.
Tady si musím udělat poznámku pro sebe – Dane, i když máš call v jednu hodinu, nemusíš si při něm dělat posvícení. Tvoje svíčková z mikrovlnky nikoho nezajímá.
To, že jsem geograficky daleko, neznamená, že musím do mikrofonu křičet. Ostatní mě slyší, i když mluvím normálně. A platí to tím spíš, pokud mám ve zvyku nacpat si headset až do krku. Mikrofon nepatří do pusy ani do nosu, ale tak 3 centimetry od obličeje.
Uvědomuji si, že u pozvánky v kalendáři existuje možnost odeslat odpověď. Jakkoliv mi to nedochází, tak lidem udělá radost, že nebudou muset věštit mojí účast z čajových lístků.
Zajímá vás, jak si poradit, když na dálku pracuje celá firma? Připravili jsme pro článek i na toto téma.
Napadá vás ještě něco, co by nám při spolupráci na dálku pomohlo vyhnout se trapnosti?
Rádi to uslyšíme na našich MEMOS sociálních sítích Facebooku, LinkedInu i Instagramu.
