EN
ZPĚTDemokratizace umělé inteligence
Co znamená demokratizace AI? Jde o masivní začlenění umělé inteligence do každodenních procesů a to zejména v zaměstnání (s umělou inteligencí si ale zahrajte i Dračí doupě). Procento firem, které využívají AI alespoň u jednoho procesu překročilo v roce 2024 50 %.
AI přitom proniká prakticky do všech odvětví. Setkáme se s ní ve finančnictví, zdravotnictví, výrobě i retailu. Největší vliv na demokratizaci má firma OpenAI stojící za umělou inteligencí ChatGPT, jejíž hodnota vloni překročila 80 miliard dolarů.
Pokrytí umělou inteligencí se od roku 2017 zvýšilo na 2,5násobek. Odborníci se shodují, že skončilo období experimentování. AI se demokratizovala do běžného života a setkáme se s ní prakticky ve všech profesích.
Nárůst čistých technologií
Expanze čistých technologií jsme zaznamenali už v roce 2023. Za rok 2024 ale investice do čistých technologií dosáhly přibližně 200 miliard dolarů. Necelých 90 % výrobních kapacit přitom pokrývá trojice Evropská Unie, Amerika a Čína.
Profilují se i rozdíly mezi regiony. Zatímco v Evropě se zaměřujeme na konkrétnější využití a cleantech proniká i do oborů jako vývoj mobilních aplikací, Čína vsází na kvantitu a ve velkém produkuje solární panely, větrné turbíny, tepelná čerpadla a další.
Čisté technologii hrají roli při rozpočtování a odběratelé na ně kladou čím dál větší důraz. Prognostici navíc mluví o blížícím se globálním energetickém přechodu, kdy poptávka po čistých technologiích převýší konvenční zdroje.
Pokroky v genetické medicíně
Nejmodernější výzkumy CRISPR-Cas9 ukázaly, že lze geneticky vytvořit umělé orgány. Podle některých se jedná o největší technologický milník v medicíně a pokrok, který bude rezonovat i v následujících letech.
Biotechnologická inovace umožňuje úpravu genů s vysokou přesností. Kromě výroby umělých orgánů umožňuje CRISPR rychlejší a efektivnější léčbu genetických onemocnění a představuje zcela nový postoj k imunoterapii a léčbě rakoviny.
S modernizací ale vystávají etické otázky. Úprava genomu může upravit i tu část šroubovice, která má zůstat bez zásahu. Mluví se také o tzv. designerských dětech, tedy na míru vytvořených či upravených bytostech. Různé státy navíc přistupují ke genetické léčbě odlišně a tak nové metody představují riziko v podobě cestování za léčbou do zahraničí.
Repatriace cloudu
Vraťme se ale do oblastí, ve kterých se v Memos cítíme jako doma. Zatímco firmy v minulých letech prosazovaly veřejný cloud, dnes se hromadně vrací k vlastní infrastruktuře, případně ke kombinaci obojího.
Důvody jsou jednoduché – nižší náklady a jejich předvídatelnost. Datová zátěž pro veřejná cloudová uložiště bývá ve špičkách tak vysoká, že to služba zkrátka neunese. Proto až polovina IT firem plánuje v roce 2025 přesun na vlastní (nebo hybridní) řešení.
Jak je na tom cloud v Čechách? Většina firem zvažuje přechod na hybridní řešení. Cloud se ale hromadně využívá napříč odvětvími. Zatímco v roce 2019 byly náklady na uložiště 433,1 miliardy dolarů, v roce 2024 se odhaduje jejich nárůst k miliardě. Konkrétní data ale zatím nemáme k dispozici.
Kybernetické a kvantové zbrojení
Moderní webové aplikace a pokroky ve výpočetních systémech pochopitelně stimulují snahy o řízení digitálních projektů v oblasti vojenství. Armádní konflikty se přesunuly na digitální frontu a kyberprostor se stal místem intenzivního soupeření mezi znepřátelenými státy.
Kybernetické zbrojení se řídí heslem: „Když to máme my, můžou to mít oni.“ Státy proto investují nemalé prostředky do novodobých systémů.
Jedním z nejpokročilejších vývojářských řešení jsou kvantové technologie jako nová hrozba. Jejich příchod na pole kryptografie může způsobit revoluci nejen v hypotetickém slova smyslu. Kvantové počítače totiž nejmodernější šifrovací nástroje rozlousknou bez mrknutí oka.
Státy se tak pochopitelně obávají útoků typu Harvest Now, Decrypt Later. Útočníci zachycenou informaci sice nerozluští. Archivují ji ale a k jejímu dešifrování později využijí kvantové počítače. To klade důraz na vývoj postkvantové kryptografie, která umožňuje tvorbu komplikovanějších algoritmů, jež odolají výkonným kvantovým počítačům.
Co přinese rok 2025?
Rok 2024 rámovaly inovace a technologický rozvoj. Koncepty vyvíjené v minulých letech spatřilo světly světa a uplatnily se v ostrém provozu.
Jasný důkaz podává rozvoj zmiňované umělé inteligence. Stačí chvíle nepozornosti a firmám ujede vlak. V Memos se zaměřujeme a firmám pomáháme s těmi technologicky nejmodernějšími řešení, které se týkají vývoje software na míru a dalších aplikací.
Nebuďte těmi, kdo stojí opodál a investuje do vlastního rozvoje už nyní. Zapojte do firemních procesů nejmodernější technologie a mějte náskok před konkurencí. Budoucnost na vás totiž nepočká.
