Stroj zvládne řízení auta lépe než my, tvrdí expert

Umělou inteligenci vyučuješ, tvoříš a dostáváš za ní ceny. Proč?

Umělá inteligence mě zajímala dávno před akademickou dráhou – chtěl jsem zkoumat něco na hraně poznání. AI vnímám jako historický mezník v programování. Nejprve byl uživatel a programátor tentýž člověk. Ve druhé fázi se to oddělilo a programátor tvořil, co jiní uživatelé potřebovali. Při využívání umělé inteligence programátor v klasickém slova smyslu už není potřeba – člověk má nějakou potřebu a stroj je schopen ji pochopit a naučit se ji vyřešit.

Typickou aplikací je dnes třeba digitalizace dokumentů pomocí metody OCR, kdy program automaticky přečte dokument (např. fakturu) a výstupem je text. Já se teď zabývám další úrovní, které se říká čtení textu v živých scénách. To umožňuje číst a vyhodnocovat text v neuspořádaném prostředí (v reálném světě či v obrazech) a nabízí celou řadu praktických využití.

Pomoci může například nevidomému, který může namířit svůj mobil nějakým směrem a nechat si situaci či přítomný text „přečíst“. Stejně tak mnoho lidí ocení podobné aplikace při pobytu v cizině, zejména v exotických zemích. Namíříte text na menu v Číně a hned uvidíte, jestli si objednáváte kuře po sečuánsku nebo slepičí pařát. Lidské smysly jsou stále ještě oblastí, kde má člověk oproti strojům navrch, ale ten rozdíl se rychle snižuje.

Máš představu, kdy se i tohle změní?

Tak v některých oborech už ta změna nastala. Například v rozpoznávání obličejů, kde si člověk pamatuje maximálně tisíc tváří a pak jeho kapacita končí, už vede umělá inteligence. Často se uvádějí i různé hry a řešení problémů – a to nejen Scrabble nebo Go. Zrovna před týdnem rozdrtil program Googlu AlphaStar nejlepšího hráče StarCraftu. Na druhou stranu tento týden zase robot IBM prohrál na celé čáře v debatě s diskuzním profesionálem, takže rezervy tam určitě ještě jsou.

Mohl bys vysvětlit, jak se ti podařilo dostat na Oxford?

Na ČVUT FEL jsem napsal diplomovou práci na rozpoznávání textu – ta vyhrála několik ocenění (např. diplomová práce roku) a já pokračoval na doktorát. Mého výzkumu rozpoznávacích metod a strojového učení si všiml Google a rozhodl se podpořit můj výzkum v rámci programu Google Fellowship.

Během doktorského studia byl můj příspěvek na zahraničních konferencích ohledně rozpoznávání textu dvakrát zvolen za nejlepší a možná i díky tomu mi přišla nabídka z University of Oxford. Na oxfordské Katedře informačního inženýrství zkoumám vidění strojů, tvořím algoritmy pro autonomní vozy a vyučuji umělou inteligenci.

Jaký je podle tebe největší rozdíl mezi výukou v ČR a na Oxfordu?

Rozhodně to, že studenti berou výuku více vážně. Běžná je mnohem vyšší příprava před cvičením, které trvá podstatně déle než u nás, a na konci se odevzdává hotový projekt či report, který se obratem hodnotí a promítá do známky. Semestr je o něco kratší a intenzivnější.

Nedávno jsi získal prestižní cenu Česká hlava v kategorii technické vědy. Jaké jsi měl dojmy z vyhlášení?

Překvapilo mě, jak uvolněná atmosféra tam byla. Moderátor Daniel Stach je navíc fakt profík – bavili jsme se už během příprav a má fakt ohromný přehled. Česká hlava ale hlavně ukazuje, že se u nás dělá špičková věda v různých oborech. Ostatní ocenění jsou také příjemní a inspirativní lidé, takže jsme zůstali v kontaktu a nedávno jen tak zašli na pivo.

Na čem právě pracuješ? Můžeš uvést konkrétní příklady?

Aktuálně se zabývám především viděním strojů a vytvářím algoritmy pro autonomní vozy. U jejich programování řešíme dvě věci – senzoriku tj. „dobré vidění“ vozu, a potom rozhodovací část (jak vůz řeší různé situace). Já se zabývám tou první částí a hledám způsoby, jak zaručit co nejvyšší bezpečnost a spolehlivost. Auto musí dobře vidět a predikovat překážky. Jeho možnosti jsou ale fyzikálně omezené – vůz obvykle využívá jen radar a kamery. Situaci také komplikuje pohyb auta, světelné podmínky, déšť a je asi jasné, že ani 99% spolehlivost nám nemůže stačit.

Vedle toho mám v MEMOS Software na starosti umělou inteligenci a rozvoj našeho produktu REDQUE, což je vlastní aplikace, která pomáhá firmám automaticky zpracovávat dokumenty a zbavit se chyb i administrativy.

Máš představu, jak dlouho bude trvat, než budou samořiditelná auta úplně běžná?

Já většinou říkám, že můj syn, kterému jsou 3 roky, si už řidičák nebude muset dělat.

Zmínil jsi automatizaci ve firmách – co všechno jde automatizovat?

Obecně všechny opakované procesy – nelze automatizovat umění, kreativní práci či produkty přesně na míru. Cokoliv pravidelného lze ale automatizovat, optimalizovat a tím zvýšit výkon i ušetřit náklady. A to zahrnuje administrativu, komunikaci, řízení, marketing… Nejčastějším využitím umělé inteligence a rozpoznávacích metod, je výstupní kontrola kvality ve výrobě.

Napadají tě další trendy v praktickém využití umělé inteligence?

V poslední době roste využívání umělé inteligence k ochraně soukromí. Současná legislativa nařizuje podnikům zabezpečit citlivá data. Přitom se ve firmách data a dokumenty často válejí všude možně a podniky samy ani nevědí, kde všude jim mohou unikat. Algoritmus umí citlivé údaje snadno rozpoznat, najít je a dále zabezpečit, např. šifrováním, archivací či smazáním z míst, kam ta data nepatří.

Jaká jsou největší úskalí? Proč se některé firmy brání využívat nové technologie?

Lidé obvykle nemají k počítačům důvěru, zejména pokud nejsou technicky založení, a zároveň se obávají o svá pracovní místa. Jenomže spolehlivost strojů je v případě správné mobilní nebo webové aplikace podstatně vyšší než u člověka, a v historii se vždy ukázaly podobné obavy jako liché. Ano, některá pracovní místa zanikají, ale jiná naopak vznikají. Ideálem samozřejmě je delegovat na stroje většinu těžké, nudné, repetetivní či nebezpečné práce, a věnovat se jejich řízení, rozhodování či kreativní činnosti.

Napadají tě ještě nějaké zajímavé projekty poslední doby?

Vlastně není tak úplně pravda, že počítače nemohou „dělat umění“. Existují již pokročilé aplikace na kreativní a umělecké transformace. Můžete jim například ukázat Rembrandtův obraz společně se svou fotografií a získáte svůj portrét namalovaný jako od Rembrandta.

Více o Lukášově činnosti se dozvíte v záznamu vysílání České televize (od 13. minuty).

Lukáš Neumann těsně po obdržení ceny Česká hlava 2018. Nezdá se, že by se zlobil.